Děti 50. let (TV seriál)

Dětem, které vyrostly v padesátých letech v Československu, vzal totalitní režim alespoň částečně jejich dětství či mládí. Zažily přerod společnosti a nesou...
Více textu

Dětem, které vyrostly v padesátých letech v Československu, vzal totalitní režim alespoň částečně jejich dětství či mládí. Zažily přerod společnosti a nesou v sobě svá osobní svědectví o minulosti. Byly označovány za děti nepřátel státu, děti kriminálníků. Potomky politických vězňů donutil tehdejší totalitní systém nejen k životu bez jednoho z rodičů či k životu u příbuzných nebo dokonce v dětských domovech (právě v období života, kdy dítě potřebuje stabilní a jisté rodinné zázemí), ale tehdejší společnost je odsoudila též k živoření na okraji bez možnosti vyššího vzdělání a k životu viníka bez viny.
To jsou osudy spojující sérii šestadvacetiminutových dokumentů Děti 50. let. Snímky nejsou pouze svědectvím o životech politických vězňů či jejich rodin očima jejich dětí, jsou také snahou o pochopení i vhled do současného života hlavních protagonistů, ve kterém se stále logicky promítá i po mnoha letech jejich minulost.
Dokumentární cyklus Děti 50. let vznikl ve spolupráci produkční společnosti Sunfilms s.r.o., České televize a FAMU v Praze. Dokumenty natočili mladí začínající filmaři – studenti filmové školy. Osm snímků o dcerách a šest o synech politických vězňů je především čtrnáct různorodých pohledů současné mladé generace na život lidí, kteří zažili totalitní režim v jedné z jeho nejhrůznějších podob. Každý z autorských dokumentů mladých tvůrců vypráví originálním a odlišným způsobem v podstatě podobný, ale přesto vždy jiný příběh.

Mému otci – Miroslava Bočková

Otec Mirky byl za své aktivity uvězněn v 50. letech na patnáct let. Jakou tíhu musí nést dítě, které bylo přítomno zatčení vlastního otce a je označováno za potomka zrádce národa? Osobitý styl dokumentu podtrhují vzácné rodinné filmové archivy.

Jeden život – Ludmila Voříšková

Prožijeme jeden den v obyčejném životě jedné (ne)obyčejné paní. Lídě Voříškové bylo pět let, když její otec zemřel v komunistickém vězení. Lída je stále na cestě. Do knihovny, na hřbitov, do školy, za bratranci žijícími za Prahou.

Dáša se vrací – Dagmar Stachová

Dáša se rozhodla navštívit svůj rodný kraj v Beskydech. Nikoho a nic zde nepoznává – odešla odsud ve dvou letech. Vzpomínky starousedlíků však tak děravé, ani přes jejich věk a nános času, nejsou. Co vše se Dáša dozví v Novém Hrozenkově?

Jsem na zahradě – Věra Pavlovcová

Rekonstrukce cyklistické výpravy paní Věry do kriminálu, kde navštěvovala svého tátu. Během cesty se zjevují duchové totality, v čele s prvním dělnickým prezidentem K. Gottwaldem. Pokus o dialog mezi archivními týdeníky a digitálním obrazem.

Cesta za otcem – Eva Langrová

Eva nasedá do vlaku. Její cesta přes celou republiku z Ostravy do Jáchymova, kam jezdila za svým otcem, politickým vězněm v uranových dolech, ji dovádí k reflexi vztahu s otcem i tehdejší dobou a některým neveselým vzpomínkám.

Nebojím sa hovoriť – Margita Zimanová

Otec Margity byl popraven, matka byla odsouzena na doživotí a po sedmi letech propuštěna. Gita, neúnavná bojovnice za oběti stižené komunismem, je konfrontována s názory obyvatel malé slovenské vesnice v době oslav Velikonoc.

Spravedlnost hledejte u Pána Boha – Markéta Čermínová

Markéta, dcera známého politického vězně, odsouzeného v r. 1952 na šest let za údajnou velezradu ve vykonstruovaném procesu, je soudkyní. Dokument odkrývá mimo jiné i silný vztah mezi otcem a dcerou během posledních dnů života doktora Jakuba Čermína.

(Vz)let paní Malé – Eva Malá

Paní Malá se jako holčička musela vyrovnat s náhlou ztrátou táty, dědečka a strýce. Všichni tři byli v 50. letech odsouzeni ve vykonstruovaných procesech. Trvalo patnáct let, než se rodina opět sešla u společného stolu.

Všetko je inak – Vladimír Balko

Portrét duchaplného a věřícího člověka z Bratislavy, který zasvětil svůj život hledání pravdy. Pan Vladimír vzpomíná na svého zesnulého otce Jána, na jeho složitou politickou minulost též za 2. světové války a na velmi pěkné vztahy v jejich rodině.

Škatulata, hejbejte se! – František Brož

Pan František je z rodiny sedláka ze Slavhostic blízko Jičína, která zažila vystěhování, kolektivizaci zemědělského majetku do JZD a likvidaci sedláků v 50. Letech.

S tátou na dálku – Michal Anděl

Tatínka nazývali advokátem chudých. Ve vězení pomáhal psát dalším politickým vězňům obhajoby, aby byli dříve propuštěni na svobodu. Přes veškerou perzekuci v dětství vystudoval Michal medicínu a v současné době je děkanem III. lékařské fakulty UK.

Švýcarský Robinson – Jan Hlach

Honzovi rodiče byli odsouzeni k mnoha letům vězení. Tatínek za to, že pomohl uprchnout národnímu socialistovi do Anglie, a maminka, která byla soudkyně, za čin manžela. Tři sourozenci Hlachovi plánovali v době věznění rodičů útěk od tety do dětského domova.

Příběh Josefa Frolíka – Josef Frolík

Pepa Frolík je člověk houževnatý a díky své lásce ke sportu a rodině překonal mnohé. Jeho otec byl před rokem 1948 velitelem četnictva a původně dostal trest smrti. Pepa musel být jako devítiletý přítomen soudnímu procesu s tátou, který se vrátil z vězení po šestnácti letech.

Živ paměť – Zdeněk Kout
Pan Zdeněk, žijící v současné době v Podkrkonoší, píše básně. Svého tátu ztratil dvakrát. Poprvé, když jeho otec emigroval v roce 1948 do USA a podruhé, když se vrátil za svou milovanou ženou a dětmi po dvaceti letech.
 (oficiální text distributora)
Méně textu