TOP 5 filmů z festivalu v Karlových Varech, které by vám neměly uniknout
06.07.2024
Letos se konal už 58. ročník Filmového festivalu v Karlových Varech, který už dlouhých třicet let vede Jiří Bartoška (77). Jak bývá zvykem, i letošní ročník představil vedle prapodivných uměleckých filmů i řadu snímků, které by vám rozhodně neměly uniknout. My jsme na českém svátku filmu samozřejmě nemohli chybět a přichystali jsme si pro vás výběr toho nejlepšího.
V dnešním článku vám představíme pětici filmů uvedených na KVIFF, které se opravdu vyplatí vidět. Určitě to ale není definitivní seznam, který by obsahoval všechno dobré, co se na karlovarském festivalu objevilo. Přeci jen, festival představuje na 200 filmů ročně.
Soused
Prvním bodem dnešního možná trochu „podvádíme“, ale zároveň se jeho uvedení pojí s jednou z nedílných součástí festivalu. Snímek Soused se totiž do kin dostal už v roce 2021, takže nešlo o žhavou novinku. Rádi mu to ale odpustíme, protože ho Daniel Brühl (46) uvedl do kin během „těžké“ pandemie, kdy byla většina kin zavřená.
Právě osoba režiséra a představitele hlavní role je důvodem, proč jsme se film i přes jeho starší datum premiéry rozhodli uvést. Brühl byl totiž jedním z vážených hostů festivalu, který přijel účastníky pozdravit osobně a převzal si i cenu prezidenta festivalu.
Jeho Soused vypráví příběh filmové hvězdy, která se právě chystá na konkurz na další ze svých filmových rolí. Ještě než ale opustí Berlín, ve kterém žije, se Daniel zastaví v místní knajpě, kde narazí na svého souseda. A právě tady se mu zbortí celý život. Víc už prozrazovat nebudeme, protože krása Brühlova filmuspočívá v postupném odkrývání trumfů, které jeho soused drží v ruce.
Mord
Hoří, má panenko, Vesničko má, středisková a Slavnosti sněženek. Takhle by se dala ve zkratce popsat prvotina režiséra Adama Martince (34). Ten do Varů dorazil se snímkem Mord, který popisuje události jedné tradiční moravské zabijačky. A když říkáme tradiční, myslíme tradiční se vším všudy.
Na ploše 84 minut se účastníci Mordu setkávají se žabomyšími spory, rodinnými dramaty, amatérským řeznictvím, přechytralými „dědky“, nepříjemnými sousedy a jedním panákem za druhým. Černá komedie vyeskaluje v moment blížící se rodinné tragédii, ale jak už to na takových akcích bývá, stejně se nakonec vrátí starý známý status quo.
tatabojs_doc
Která jiná kapela by se měla na KVIFFu představit s vlastním dokumentem než ta, která má v repertoáru píseň Filmařská. Ani v tata_bojs.doc Milan Cais (50) a Mardoša (50) nežijí ve vlastní režii. Té se totiž ujal Marek Najbrt (54), který je nejen ostříleným filmařem, ale i dlouholetým kamarádem (a dříve i spoluhráčem) členů ústředních Tata Bojs.
Delegace filmu představila tata_bojs.doc ve středu 3. července ve filmovém sále karlovarského grandhotelu Pupp, kde se jim dostalo mohutných ovací. Ty si ale hudebníci ani jejich přátelé nemohli užívat moc dlouho, jelikož je jen o několik desítek minut později čekal koncert u Thermalu, kam se s nimi přemístila i spousta diváků jejich nového dokumentu.
Kneecap
Překvapením festivalu byl bezpochyby první snímek režiséra a spisovatele Riche Peppiatta s názvem Kneecap. Ten vypráví bizarní příběh stejnojmenné severoirské hiphopové formace, která je až za hrob hrdá na vlastní jazyk, kterému ale málokdo rozumí.
Sloganem Kneecapu je: „Kdykoli zazní slovo v irštině, je to, jako když vystřelíš kulku za irskou svobodu,“ což už samo o sobě ukazuje, jak vážně se filmaři vnímají. Snímek tančí (breakdancem) na hranici komedie, dramatu a hudebního filmu, ale humor z něj čiší každým coulem. Pokud vás ani tohle nepřesvědčilo, možná to bude herecká účast Michaela Fassbendera (47), který si ve filmu střihnul jednu z důležitých postav.
Vlny
Nejočekávanějším filmem festivalu byly však s největší pravděpodobností Vlny Jiřího Mádla (37). Ten se během poslední dvaceti let proměnil z teenagerského herce v komediích pro dospívající v obrovsky talentovaného režiséra, který svou práci vykonává nejen s radostí, ale i pílí a úsilím, které by mu mohli zkušenější filmaři závidět.
Na scénáři k dobovému thrilleru o hrdinech Českého rozhlasu za ruské okupace Československa v roce 1968 pracoval už během svého studia a připravoval ho bezmála deset let. Při přípravě se prohrabával různými archivy a odhalil i spoustu svědectví, o kterých do té doby nikdo neslyšel.
Vlny diváka naprosto vtáhnou do období před okupací a nepustí ho až do závěrečných titulků, a to především díky neopakovatelné atmosféře, kterou film jen přetéká. Podílí se na tom i výběr hudby, která tvůrce musela stát obrovský balík, ale skvěle podtrhuje onu „dobovost“ Vln. Ocenili to i diváci, kteří při slavnostní premiéře začali tleskat ve stoje hned co se spustily závěrečné titulky a vydrželi ještě zhruba deset minut poté, co se velký sál v Thermalu rozsvítil.
(tod)
Jiří Mádl, Michael Fassbender, Daniel Brühl, Milan Cais
Filmy:
Snowboarďáci, Slavnosti sněženek
Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
české filmy, filmový festival, Karlovy Vary festival, Jiří Mádl, úspěšné filmy, KVIFF, filmy 2024
