TOP 5 odmítnutých hororů, které se staly obrovskými hity
10.11.2022
Pokud vám některé filmové studio řekne, že váš nápad na film za moc nestojí, většinou byste se nad tím měli ještě trochu zamyslet. Vymyslet v dnešním světě originální příběh, který divákům učaruje, je v dnešní době totiž téměř nadlidský úkol. Jak to tak ale bývá, i v tomhle případě platí, že výjimka potvrzuje pravidlo.
Existuje totiž spousta filmových tvůrců, kteří si stáli za svým, i když jim filmová studia řekli jasné a rezolutní NE. Ne vždycky to vedlo k úspěchu, ale dnes tu jsme kvůli tomu, abychom vám představili pětici hororů, které uspěly navzdory prvotnímu odmítnutí. Pokud jste tedy přesvědčeni, že máte námět, který rozhodně stojí za to, občas se vyplatí trochu si věřit.
Saw: Hra o přežití
Na začátku nového tisíciletí byste jen s velkými obtížemi hledali hororovou sérii, která by se těšila většímu fanouškovskému nadšení než Saw. Unikátní kombinace detektivních příběhů a až groteskně brutálních scén fanouškům žánru naprosto učarovala a netrpělivě tak očekávali každý další díl o smrtících pastech a vyšinutém mstiteli.
Nechybělo ale moc, a tahle série o sadistickém trýzniteli, který se sám považuje za absolutní kapacitu na morální chování, vůbec nemusela vzniknout. James Wan (45) a Leigh Whannell (45), kteří za vznikem série stáli, byli v té době ve filmovém světě poměrně neznámí. Když se ale z Austrálie přestěhovali do Kalifornie a natočili stejnojmenný krátký film, začala se filmová studia o dvojici zajímat.
Přesto šlo o opatrný zájem a dvojice k realizaci prvního Saw dostala jen velmi malý rozpočet a pouhých osmnáct dní na natočení celého filmu. Přes všechny překážky se však podařilo vytvořit úspěšný film, který dal vzniknout nespočtu dalších pokračování.
Upír Nosferatu
V dalším bodě dnešního článku se podíváme hluboko do minulosti k období, kdy si filmy teprve razily svou cestu k mainstreamovému publiku. Upír Nosferatu letos slaví (a teď se podržte) už své 100. narozeniny. Jde o zásadní filmový počin, který položil základy hororu v kinematografii.
Německý film z roku 1922 je volnou adaptací proslulého příběhu o hraběti Drakulovi, který je převeden do německých reálií. K přesunu do Německa a přejmenování postav ale nedošlo jen proto, aby se film více zalíbil německému publiku, ale především kvůli tomu, že se Friedrichovi Wilhelmovi Murnau nepodařilo sehnat práva k adaptaci slavného příběhu Brama Stokera.
Dědicové autora německého filmaře zažalovali a podle soudního příkazu měly být veškeré kopie snímku zničeny. Několik z nich ale přežilo a zbytek je už historií. Upír Nosferatu je naprostou klasikou, která se zasadila o nespočet stálic hororového žánru, kterých se mnozí tvůrci drží dodnes.
Od soumraku do úsvitu
Dokážete si představit, že by dnes nějaké filmové studio odmítlo natočit film Quentina Tarantina (59) s Georgem Clooneym (61), Salmou Hayek (56) a Harveym Keitelem (83)? Asi těžko, že? V polovině devadesátých let ale tenhle slavný režisér teprve získával na popularitě, a když přišel s námětem scénáře prapodivného filmu s názvem Od soumraku do úsvitu o nelítostných kriminálnících, který se pak promění v nefalšovaný upírský horor, čekaly jej všude jen nesouhlasné pohledy a zdvižená obočí.
Tarantino dostával jedno odmítnutí za druhým a nejčastějšími připomínkami vedení filmových studií byly přílišná brutalita a vulgárnost některých scén. Tarantino se se svým scénářem nakonec obrátil na svého dobrého kamaráda Roberta Rodrigueze (54), který byl v té době už považován za schopného režiséra díky Čtyřem pokojům, Desperadovi a Mariachimu. Od soumraku do úsvitu se tak téměř přes noc stalo okamžitým hitem, který je dosud kultovní podívanou.
Noční můra v Elm Street
Michael Myers a Jason Voorhees patří k nejslavnějším filmovým zabijákům osmdesátých let, kteří jsou dodnes stálicemi žánru takzvaných krváků. Aby byla tahle parta nelítostných vrahů s nadlidskými schopnostmi kompletní, nesmíme zapomenout na monstrum, které své oběti přepadává v jejich snech.
Řeč je samozřejmě o legendárním Freddym Kruegerovi, kterému dal Wes Craven vzniknout v roce 1984. Noční můra v Elm Street se podobně jako filmy výše zmíněných vrahounů dočkala celé řady pokračování, jejichž kvalita s přibývajícími roky pochopitelně klesala. Jeho kulturní dopad je ale nesporný.
I Freddy Krueger měl ale poměrně obtížnou cestu na filmová plátna. Craven s ním obcházel filmová studia a sbíral jedno odmítnutí za druhým. Disney, Paramount i Universal si kladly podmínky, které Craven zkrátka nechtěl plnit a pochopení našel až u relativního nováčka – New Line Cinema. Vzhledem k obrovským ziskům Noční můry v Elm Street bylo Cravenovo neústupné trvání na vlastní vizi zřejmě tím nejlepším krokem.
Psycho
Když se řekne „hororová klasika“ jen málokomu se mezi takovými filmy nevybaví Hitchcockovo legendární Psycho. Podobně jako Upír Nosferatu přineslo i Psycho v roce 1960 řadu filmových stálic, které jsou dodnes s hororovým žánrem neodmyslitelně spjaty. Dokázali byste si představit, že by Psycho nikdy nevzniklo? Studio Paramount totiž ano.
Hitchcock byl totiž právě s tímhle studiem domluvený na přípravě svého nejnovějšího filmu. Když jim ale příběh Psycha představil, nesetkal se s nadšením, které očekával. Studiu se nelíbila zvrácenost hlavního padoucha a do filmu odmítli investovat. Hitchcock ale svému nápadu věřil natolik, že se ho rozhodl zafinancovat z vlastní kapsy. Obrovský risk se mu nakonec monumentálně vyplatil a Psycho je tak dodnes považováno za jeden z nejlepších filmů celého hororového žánru.
(tod)
George Clooney, James Wan, Quentin Tarantino, Friedrich W. Murnau
Filmy:
Od soumraku do úsvitu, Noční můra v Elm Street, Upír Nosferatu, Saw: Hra o přežití
Kategorie:
Filmy, Filmové novinky,
Tagy:
horor, slavné horory, filmová studia, Alfred Hitchcock horory, hloupá rozhodnutí, krváky, Freddy Krueger, psycho
