Tulák - Obsazení

V úvodu potká Hašler na silnici tuláka a začne o něm psát písničku. Tulák utěší osamělou mlynářku a ráno opět bezstarostně odchází dál...


...
Více textu

V úvodu potká Hašler na silnici tuláka a začne o něm psát písničku. Tulák utěší osamělou mlynářku a ráno opět bezstarostně odchází dál...


Bylo léto, v poli zrálo obilí,

vše se chvělo v žáru sluníčka,

na lučinách ženci trávu kosili,

zajíc na ně koukal z lesíčka.

S kopce dolů zaprášenou silnicí

mladý tulák ke vsi putoval,

v ruce hůl a na stranu měl čepici,

písničku si cestou notoval:



Silnice bílá přede mnou,

sluníčko svítí nade mnou,

a já jdu volný jak ten pták,

šťasten tak, šťasten tak,

a já jdu volný jak ten pták,

šťasten tak, ach, tak!



Na potoce zrovna vedle silnice,

mlynářka tak jako růžička,

povzdychla si v šeru staré mlýnice:

"Bože, bože, dej mi mužíčka!"

Hlava se jí zatočila dokola,

jako když si čichne ke blínu,

a ten tulák, jako když ho zavolá,

notoval si cestou ke mlýnu:



Silnice bílá přede mnou ...



Lidská srdce na světě jsou nestejná,

jedno pláče, druhé chce se smát,

ráno, sotva vyšel tulák ze mlejna,

už si zase začal notovat.

Mlynářka u okna svojí ložnice

stírala si s oka slzičkul

a když tulák zmizel v prachu silnice,

slyšela jen v dáli písničku:



Silnice bílá přede mnou … (oficiální text distributora)
Méně textu