Adam Smith

Adam Smith (narozen 5. června, pokřtěn 16. června 1723 Kirkcaldy ve Skotsku – 17. července 1790 v Edinburghu) byl skotský ekonom a filosof, zakladatel moderní ekonomie a představitel skotského osvícenství.

Těžištěm jeho díla je kniha zkráceně zvaná Bohatství národů (Wealth of Nations, plným titulem An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776; česky Pojednání o podstatě a původu bohatství národů SNTL 1958 ve dvou svazcích a Liberální institut 2001). V ní přišel s teorií spontánního řádu se svobodou, konkurencí a dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti, s podobenstvím o neviditelné ruce trhu aj. Ještě dříve vydal rovněž významné, ale dnes méně populární dílo Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments, 1759; v češtině vydal Liberální institut 2005), v němž odmítl vizi o možnosti centrálního řízení společnosti. Zabýval se také paradoxem hodnoty.

Na jeho dílo navazovali a dále je rozvíjeli všichni další ekonomové 19. století jako např. John Stuart Mill, David Ricardo a Alfred Marshall, ovlivnil i Karla Marxe; vraceli se k němu i mnozí významní ekonomové moderní doby jako např. John Maynard Keynes, Friedrich August Hayek, Ludwig von Mises či Ronald Coase.

Jeho přezdívka (spíš nadávka) byla „blekota Smith“. Mimo jiné měl vadu řeči a nervový tik. Sám o sobě prohlásil: „Krásný jsem pouze ve svém díle.“

Životopis

• 1737–1740 studium na Glasgowské univerzitě (matematika, geometrie, fyzika)
• 1740–1747 studium na Balliol College, Oxford
• 1751 profesor logiky na Glasgowské univerzitě
• 1751–1764 profesor morální filosofie
• 1759 vydání Teorie mravních citů
• 1764 přijetí místa tutora a průvodce syna Charlese Townshenda
• 1764–1766 pobyt v Paříži, Toulouse a Ženevě
• 1767 poradce Charlese Townshenda při vypracování návrhu zdanění
• 1776 9. března vyšlo Bohatství národů
• 1777 odchod z Londýna do Edinburghu a Kirkcaldy
• 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli

Poznámky

1. ↑ Marx byl ovlivněn jen v tom smyslu, že převzal od Smithe, že „svoboda jedince, ani volný trh nejsou možné bez tří základních zásad, totiž bez stability vlastnictví, dobrovolnosti převodu a stability slibu.“ Dle Marxe se majitelé zboží musí uzávat jako soukromí vlastníci a základem tohoto právního vztahu je smlouva. Jeho obsah je dán ekonomickým vztahem samým - „charakterové ekonomické masky jsou jen perzonifikací ekonomických vztahů, jejichž nositelé vůči sobě vystupují“ To tedy znamená, že tento vztah nemůže být změněn např. z morálních důvodů, tj. důvody k němu pominou, rozloží se stát, ale jen se změnou ekonomických podmínek.

Zdroj: Wikipedia.org