Alan Rickman

Alan Rickman, celým jménem Alan Sidney Patrick Rickman (* 21. února 1946, Hammersmith, Londýn, Anglie, Spojené království) je britský herec.

Po svých rodičích je irsko-velšského původu. Narodil se 21. února 1946 v Hammersmithu v Londýně Bernardu Rickmanovi a Margaret Rickmanové.

V té době už žili dva jeho sourozenci. Jeho rodiče pracovali jako dělníci, byli to labouristé. V jeho osmi letech mu zemřel jeho otec na rakovinu a matka se musela sama starat o všechny čtyři děti, se kterými se přestěhovala na předměstské sídliště, kde si našla práci. Vůbec se mu zde nelíbilo a tak byl rád, že získal stipendium na Latymerovu střední školu v západním Londýně. A už tam začal se svou divadelní kariérou, jeho talent obdivovali i někteří učitelé.

Už od dětství rád kreslil a chtěl být umělcem-grafikem, proto vystudoval design na Royal Academy of Art, potom tři roky pracoval v Soho jako grafik. Zde se seznámil s Rimou Hortonovou, svou celoživotní partnerkou, se kterou od roku 1977 bydlí v Londýně na Notting Hillu, přestože si ji nikdy nevzal. Paní Hortonová je radní londýnských částí Kensington a Chelsea za labouristy a učí ekonomiku na School of Economics.

Když mu bylo dvacetšest, rozhodl se přeci jen pro hraní, a tak po získání stipendia začal studovat na Královské akademii dramatických umění (Royal Academy of Dramatic Art). Školu navštěvoval dva roky, od roku 1972 a získal hned několik cen.

V následující etapě svého života účinkoval v divadlech, rozhlase i televizi. Krátce působil i v Národním divadle a pak se stal členem Královské shakespearovské společnosti, v jehož inscenaci zaujal rolí vikomta Valmonta. V téže roli se objevil i na Broadwayi a zde byl za svůj výkon nominován na cenu Tony 1987.

Všiml si ho producent akčních filmů Joel Silver, který mu nabídl roli v připravovaném filmu Die Hard (Smrtonosná past). Byl to opravdový úspěch. Divákům se jako Hans Gruber líbil a hlavnímu hrdinovi, kterého hrál Bruce Willis, se lehce vyrovnal.

Po tomto úspěchu dostal nabídky do mnoha významných rolí, ale všechny odmítl a vrátil se do Londýna aby mohl hrát v divadle. Přesto si ale udělal nějaký čas na natáčení filmů.

V roce 1995 se umístil na 34. místě v anketě o 100 nejpřitažlivějších mužů ve filmové historii magazínu Empira a roku 1997 získal 59. místo ve stejné anketě téhož časopisu. Hrál mnoho zajímavých a oblíbených rolí, ale zatím jen jednu hlavní roli.

Byla to role Franze Antona Mesmera, nazývaného také otec hypnotizmu, ve filmu Mesmer (1994). Pro něj tento snímek hodně znamenal. S úmyslem udělat ho co nejlepší, provedl společně s režisérem Rogerem Spottiswoodem několik změn ve scénáři. To se ale hlavním investorům nelíbilo natolik, že odmítli projekt financovat. Vše odůvodnili tím, že s vyzněním celého díla a především hlavní postavy nesouhlasí. Dokonce řekli, že on sám není pro roli Mesmera dosti přitažlivý. Spor skončil u soudu a přesto, že nakonec peníze byly zajištěny a film byl natočen, do kin se nedostal a skončil jen na videokazetách. Po této nepříjemné záležitosti byl velmi zklamán a dlouho se s tím nemohl vyrovnat.

V roce 1997 se projevil i jako filmový režisér. Za snímek Zimní host obdržel mnoho cen a na mnoho byl i nominován.

Zdroj: Wikipedia.org