Antonín Novotný byl především klasický aparátník, který svou politickou dráhu postavil na konexích v Moskvě. O tom, že se po smrti Antonína Zápotockého stane prezidentem právě on, rozhodl prý Chruščo ...
Před 65 lety, dne 19. listopadu 1957, se stal novým československým prezidentem Antonín Novotný. K této funkci mu nemálo pomohl tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, který měl pro Novotného zvláštn ...
Třetí komunistický prezident pocházel z nuzných poměrů, vzdělání měl pramalé a to se také odrazilo na jeho veřejném projevu. Asi žádný z prezidentů nebyl do té doby - a ani dlouho po ní - lidem tolik ...
Antonín Novotný je vnímán jako nejhezčí československá hlava státu. Po odulém Gottwaldovi a lidovém Zápotockým nastoupil do funkce pohledný muž, jemuž se přezdívalo Krásný Tony. Protiklady se přitahu ...
Bylo to v roce 1961, tehdejší prezident Antonín Novotný, sebestředný vládce všemocné strany, prohlásil národu v slavnostním projevu, že žijí v socialistické republice - ČSSR. Předcházela tomu likvidac ...
Na pozvanie prezidenta ČSSR Antonína Novotného bol v dňoch 1.-4. októbra 1963 na priateľskej návšteve Československa predseda Maďarskej revolučnej robotnícko-roľníckej vlády János Kádár. Na snímke Kád ...
Šiesty československý prezident a tretí československý komunistický prezident na pražskom hrade Antonín Novotný sa narodil pred 110 rokmi, 10. decembra 1904 v Prahe - ...
Antonín Novotný (10. prosince 1904 Praha–Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Úřadoval v letech 1957 až 1968.
Život
Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného, vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Roku 1921 vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí (v pražské organizaci), v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany (1938) pracoval jako dělník ve vysočanské Včele.
Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v r. 1941 byl zatčen a až do r. 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen.
V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968, byl členem ÚV KSČ. V r. 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v r. 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ.
Prezident ČSSR
19. listopadu 1957 se stal prezidentem Československa, v době jeho působení v čele státu došlo postupně k značnému uvolnění a k částečné rehabilitaci většiny nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
V roce 1960 13.–14. ledna na zasedání tehdejšího ÚV KSČ aktivně prosadil schválení návrhu nové ústavy, tzv. socialistické. Krátce poté se sešlo Národní shromáždění, které 9. dubna schválilo novou územní organizaci státu. 5.–7. července na celostátní konferenci KSČ Novotný v hlavním projevu konstatoval „vítězství socialismu“ (čímž myslel úplnou likvidaci soukromého podnikání a vlastnictví) v ČSR a beztřídní společnost. To byl sice nesmysl, ale 11. července Národní shromáždění novou, tzv. socialistickou ústavu schválilo. Tím byl název Československá republika změněn na Československá socialistická republika ČSSR i s novým státním znakem. V šedesátých letech se společnost postupně značně liberalizovala (Nová hospodářská soustava, malá divadla, česká filmová nová vlna, Literární noviny atd). Na podzim 1967, po pokusu omezit liberalizaci, vznikla politická krize, které využili odpůrci Novotného (stalinisti Biľak, Kolder, Hendrich se spojili s reformními komunisty) k odvolání Novotného z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ (a to i přesto, že se za něj postavily milice, které při jeho únorovém projevu opět zcela zaplnily pražské Staroměstské náměstí). Jako řešení vzniklé patové situace byl navržen jako kompromisní kandidát na funkci 1. tajemníka ÚV KSČ Alexandr Dubček. Novotný byl pak prezidentem až do 28. března 1968, kdy byl nucen rezignovat a zcela odejít z politického života.
Politické postoje
Antonín Novotný nesouhlasil s umístěním sovětských vojsk na území Československa, nepodporoval nástup Brežněva k moci (přiklonil se na stranu jeho rivala Kosygina), umožnil postupnou liberalizaci. Jeho postoj ke Slovensku je často označován za problematický. Například Matici slovenskou pomluvil (což vyplývalo z jeho nedostatečného nejen historického vzdělání), omezil 5.–7. července 1960 pravomoci Slovenské národní rady a pomocí dalších orgánů zrušil sbor pověřenců – národní orgán moci vládní a výkonné na Slovensku. Jeho práva byla daná komunistickou ústavou (9. května, kterou tehdejší prezident Dr. Edvard Beneš však nepodepsal) z r. 1948.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK