Bridgewater Hall, ManchesterYoung Norwegian Tabita Berglund delivered breakneck Beethoven as well as a Golijov tango and a poised Siegfried IdyllThe Hallé – at Bridgewater Hall for only their fourth p ...
The 90-year-old German American director, who completed a trio of documentaries during lockdown, reflects on his career, his black activism and asking his father difficult questions about Nazi occupat ...
The Nazis branded her a degenerate and the dadaists tried to edge her out. But a new exhibition reveals Hannah Höch as a pioneer of photomontage and a feminist icon who took a kitchen knife to the gla ...
09.01.2014Médium: World news and comment from the Guardian | theguardian.com
Hans Richter (4. dubna 1843 Ráb – 5. prosince 1916 Bayreuth) byl rakouský dirigent.
Život
Hans Richter se narodil 4. dubna 1843 v Győru (Rábu) v Uhersku jako syn dómského kapelníka a zpěvačky. Matka jej už od čtyř let učila hře na klavír, takže díky této důkladné hudební přípravě mohl brzy působit v katedrálním sboru. Poté brzké smrti svého otce odešel do „Löwenburgova Konviktu“ ve Vídni, což byla škola, která vychovávala hlasově nadané chlapce pro Vídeňskou dvorní kapelu. V letech 1860-65 se na vídeňské konzervatoři učil hře na housle a lesní roh a hudební teorii.
Již roku 1862 se stal hornistou v Divadle u Korutanské brány, tehdejším sídle Vídeňské dvorní opery, a po několika letech obdržel od dvorského kapelníka kapelnické vysvědčení. Díky tomuto doporučení přišel Richter do kontaktu s Richardem Wagnerem, který hledal schopné hudebníky. Wagner jej roku 1867 povolal do Mnichova, kde Richter působil jako dirigent sboru a korepetitor a od roku 1868 jako druhý kapelník opery. Jako svého asistenta jej Wagner pověřil tím, aby z rukopisné partitury Mistrů pěvců norimberských vypracoval předlohu pro tisk. Totéž provedl i v případě partitury Siegfrieda. Svou prací si Richter získal plnou důvěru Richarda Wagnera, takže se mohl účastnit jeho svatby s Cosimou Wagnerovou jako svědek.
Roku 1871 získal Richter místo kapelníka v Národním divadle v Budapešti a roku 1875 pak i místo kapelníka (od 1893 1. kapelníka) Královské dvorní opery ve Vídni, které zastával po dalších pětadvacet let. Vedle toho byl v letech 1875-1898 dirigentem Filharmonického koncertu a v letech 1880-1890 koncertním dirigentem Společnost přátel hudby.
Wagner si jej zvolil za dirigenta premiéry svého Prstenu Nibelungů v rámci prvních Hudebních slavností v Bayreuthu roku 1876. Když pak roku 1877 musel Wagner odejet dirigovat sérii koncertů v Londýně, aby získal peníze na splacení dluhů zanechaných slavnostmi, Richter jej doprovázel a střídal se s ním v dirigování. Tím se stal populárním i a Anglii a v následujících letech tam často vystupoval. V letech 1885-1909 vedl Birminghamské hudební trienále.
Richter pracoval do roku 1900 především ve Vídni, kde podporoval mladé skladatele a šířil dílo Richarda Wagnera; současně se do roku 1912 pravidelně vracel dirigovat na bayreuthské slavnosti. Roku 1900 odešel do Anglie a převzal vedení Hallé Orchestra. V letech 1903-1910 dirigoval představení Wagnerových oper v Královském divadle Covent Gardenm v letech 1904-1911 dirigoval též London Symphony Orchestra. Oxfordská univerzita (1895) a Manchesterská univerzita mu udělily čestné doktoráty. Roku 1911 Anglii opustil a odešel na odpočinek do Bayreuthu. Za jeho hudební zásluhy jej město Bayreuth roku 1913 jmenovalo svým čestným občanem. Roku 1915 získal též čestný doktorát Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Dne 5. prosince 1916 zemřel. Pochován je na bayreuthském městském hřbitově.
Hans Richter se vedle propagace Wagnera zvláště zasloužil o šíření děl Antona Brucknera, Johannese Brahmse, Antonína Dvořáka a Edwarda Elgara. Byl jedním z nejvýznamnějších dirigentů své doby.
Literatura
FUCHS, I. Richter Hans. In Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Wien : Österreichische Akadamie der Wissenschaften, 1988. Dostupné online. ISBN 3-7001-1483-4. Svazek 9, s. 125-126. (de) (Strana 125, Strana 126)
SEEGER, Horst. Opernlexikon. 4. vyd. Berlin : Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1989. S. 549. (de)
Der Brockhaus — Oper. Komponisten, Interpreten, Werke, Sachbegriffe. Leipzig/Mannheim : F.A.Brockhaus GmbH, 2003. 383 s. ISBN 3-7653-2381-0. S. 283. (de)
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK