Vraťme se do doby kamenné za hrdiny příběhů filmové trilogie, kterou podle románů Eduarda Štorcha natočil v roce 1977 režisér Jan Schmidt. Druhý díl nese název Na veliké řece a opět v něm není nouze o ...
V české kotlině to vřelo už v dávném pravěku a o nejrůznější dramata nebyla nouze. Život našich předků popsal ve svých románech velmi čtivě spisovatel a archeolog Eduard Štorch, a tak není divu, že se ...
Nejčtenější kniha Jacka Londona se dočkala dalšího přepisu. Do našich kin přijde Volání divočiny 27. února 2020 a v roli zálesáka provázeného věrným psem se představí Harrison Ford.Další články k téma ...
Třiadvacátý festival dokumentů Ji.hlava zahájí ve čtvrtek premiéra filmu Jaroslav Kučera Deník, pocta kameramanu Jaroslavu Kučerovi i jeho ženě Věře Chytilové. „Je to skutečný filmový deník, obsahuje ...
Bývalá první dáma Dagmar Havlová vyjadřovala na sociálních sítích soustrast v souvislosti s úmrtím režiséra Jana Schmidta. Nejdřív se ovšem spletla a uvedla jméno i fotky šéfa Studia Ypsilon Jana Schm ...
Jan Schmidt (* 3. ledna 1934 v Praze) je český filmový režisér, scenárista a příležitostný filmový herec.
Mládí strávil ve východčeském Náchodě v prostředí vzdělané buržoazní rodiny, otec, významný tehdejší lékař, ho kromě kulturního rozhledu připravoval na studium medicíny na některé ze světových univerzit. Shodou okolností byl během základního studia spolužákem a přítelem mladého Miloše Formana, krajana ze sousedství, s nímž se pak nadále přátelil v době studií FAMU a následně se v roce 1980 se významně podílel coby druhý režisér (second unit director) na Formanově 8 oscarovém filmu Amadeus. Dalším sousedem a známým rodiny byl o o pár let starší spisovatel Josef Škvorecký, který později na Jana Schmidta vzpomínal ve své knize Všichni ti krásní mladí muži a ženy. Největší vliv však na budoucí osud Jana Schmidta měl další krajan,spisovatel Vratislav Blažek (mj. film Starci na chmelu), jež byl jeho oddílovým vedoucím ve skautu. Právě ten ho později přivedl k filmu jako takovému a přesvědčil k nástupu na filmovou fakultu FAMU.
Po nástupu komunistů k moci byla rodina silně perzekuována, gymnazistovi Janu Schmidtovi bylo zakázáno i maturovat, zákaz byl na poslední chvíli odvolán. Studium na vysoké škole však bylo z politických důvodů zcela vyloučeno a následovalo nucené nasazení "do výroby", kde coby tovární dělník a poté rehabilitační pracovník strávil několik let. Po zmírnění režimu nakonec byl konečně přijat na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Zde však absolvoval pouze 6 semestrů a opět byl z politických důvodů nucen školu opustit. Poté na podnět přítele Vratislava Blažka zažádal o přijetí na filmovou, obor režie, byl přijat a od roku 1957 studoval na pražské FAMU ve třídě Otakara Vávry. Tento ročník se později stal nejslavnějším v historii FAMU a jedním z hlavních pilířů tzv. české Nové vlny. V jedné třídě (celkem pěti Otakarem Vávrou vybraných studentů) se totiž kromě Jana Schmidta sešli a byli spolužáky také Jiří Menzel, Věra Chytilová či Evald Schorm.
Coby filmař patří k těm méně známým režisérům tzv. české nové vlny 60. let 20. století, osobní přítel scenáristy Pavla Juráčka.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK