25. února 1969 se na protest proti pasivitě lidí a začátku normalizace po okupaci Československa v srpnu 1968 upálil v Praze 18letý žák šumperské průmyslovky Jan Zajíc. Nejvyšší oběti Jana Zajíce nez ...
25.02.2024Médium: Radio Prague International - nejnovější články
Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti ...
Uběhlo 55 let od sebeupálení studenta Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze. Zástupci Prahy 1 si v neděli připomněli jeho odkaz. Podle starostky Terezie Radoměřské (TOP 09) obětoval Zajíc svůj živ ...
Praha - Student Jan Zajíc, který se před 55 lety demonstrativně upálil na Václavském náměstí v Praze, obětoval podle starostky Prahy 1 Terezie Radoměřské (TOP 09) svůj život pro svobodu a budoucno ...
/VIDEO, FOTO/ Student Jan Zajíc, který se před 55 lety demonstrativně upálil na Václavském náměstí v Praze, obětoval podle starostky Prahy 1 Terezie Radoměřské (TOP 09) svůj život pro svobodu a budouc ...
PRAHA - Nadaný študent Jan Zajíc nadšene podporoval pražskú jar 1968, o to horšie niesol letargiu, do ktorej spoločnosť začala upadať krátko po okupácii. Zajíca, ktorý sa narodil 3. júla 1950, výrazne ...
Jan Zajíc (3. července 1950 Vítkov – 25. února 1969 Praha) byl český student, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha právě v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948 na Václavském náměstí v Praze. Upálil se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Čin provedl v průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas.
Narodil se ve Vítkově v rodině drogisty a učitelky. Od roku 1965 studoval na Střední průmyslové škole železniční v Šumperku. Během studia se zajímal živě o literaturu i poezii, sám se pokoušel psát básně. Během období Pražského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti.
Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat. V den výročí komunistického převratu 25. února 1969 se vydal vlakem do Prahy. V horní části Václavského náměstí se toho dne asi v půl druhé odpoledne v průjezdu domu čp. 39 polil benzínovým čističem, vypil kyselinu a zapálil se. Už se mu však nepodařilo z průjezdu vyběhnout na náměstí, po několika krocích upadl na zem a vzápětí zemřel.
Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.
V dopise, který zanechal na rozloučenou, stálo:
Až po sametové revoluci byl na ploše náměstí před Národním muzeem zřízen prostý pomník na Palachovu a Zajícovu památku. V rodném Vítkově po něm bylo pojmenováno náměstí a na pražské Letné přejmenována Komsomolská ulice na Jana Zajíce. V roce 1998 obdržel čestnou Medaili T. G. Masaryka Masarykova demokratického hnutí za věrnost jeho odkazu a v zápětí od prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka in memoriam.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK