Jan Zrzavý

Jan Zrzavý (5. listopadu 1890 Vadín [Okrouhlice u Havlíčkova Brodu] – 12. října 1977 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

Život

Učil se soukromě malovat u K. Reisnera, V. Županského a Františka Ženíška. Od roku 1907 studoval několik roků na UMPRUM. Byl ale vyloučen, dále byl samouk. V roce 1924 navštívil Francii (Paříž, Bretaň) a až do roku 1939 se do ní opakovaně vracel. Často ho motivovaly pozoruhodné krajiny – cizí (Francie, Itálie, Řecko) i domácí (Vodňany, Okrouhlice, Praha). Své náměty často opakoval.

V letech 1913–1917 a 1919–1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

V roce 1931 realizoval svou první scénickou výpravu pro Národní divadlo v Praze (Mozart: Idomeneus, král krétský) a pokračoval spoluprací až do roku 1959. Jeho režijním partnerem byl především Ferdinand Pujman, režisér a dramaturg Opery Národního divadla, neboť scénografie J. Zrzavého byla věnována téměř výhradně hudebnímu divadlu.

V roce 1966 byl jmenován národním umělcem.

Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku.

Dílo

• Údolí smutku (1908)
• Kázání na hoře (1912)
• Krasavec (1913) (Ve sbírkách Českého muzea výtvarných umění v Praze)
• Zátiší s konvalinkami (1913)
• Melancholie II (1920)
• Camaret (1932) (Ve sbírkách ČMVU)
• Veles (1929)
• Kleopatra (1942-1957)

Zdroj: Wikipedia.org