Jiří Hladík

Mgr. Jiří Hladík OCr je český římskokatolický kněz, člen řádu křižovníků s červenou hvězdou a od 14. února 2011 probošt litoměřické kapituly.

Rodinné zázemí a studium

Pochází z pražské rodiny, která se přištěhovala do severočeského pohraničí, do šluknovského výběžku, v roce 1946. Narodil se 7. prosince 1953 v Rumburku. Jeho otec pracoval jako údržbář v domě u řádových sester sv. Cyrila a Metoděje, později i v ústavu sociální péče v Krásné Lípě (tzv. Palmovka), kde byly řádové sestry Vincentky - Dcery křesťanské lásky, které se staraly o mentálně postižené a staré lidi umístěné tehdejším komunistickým režimem do pohraničí. Blízkost řádových sester, mezi nimiž vyrůstal, na něho měla formační vliv vzhledem k budoucímu kněžskému povolání. Řeholní sestry ho také vzdělaly v základech katolické víry a katechismu. Biřmován byl kardinálem Štěpánem Trochtou. Vyučil se prodavačem smíšeného zboží, poté vystudoval potravinářskou průmyslovsku v Pardubicích. Po vyučení rok pracoval v Plzni jako laborant ve státním veterinárním ústavu, pak odešel studovat ke kněžství do semináře v Litoměřicích.

Kněžské působení

Na kněze byl vysvěcen 26. června 1981. V kněžské službě působil postupně jako kaplan v Turnově, administrátor farnosti v Bystřici a v Libáni. Dále byl duchovním správcem v Jablonném v Podještědí, okrskovým vikářem a děkanem v Turnově. 11. dubna 1995 se stal také sídelním kanovníkem kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích.

V době svého turnovského působení se stal nejprve členem dominikánského řádu. Jeho formace v řeholním životě byla předznamenána působením řádových sester v dětství, později se zúčastňoval tajných filosofických přednášek významného dominikána Dr. Metoděje Habáně. Ještě v dětství jezdil do Jablonného v Podještědí, kde je hrob sv. Zdislavy. Zde na něho měl zase formační vliv kněz P. Jindřich Gajzler, OP., který Jiřího Hladíka pro dominikánský řád získal.

Posléze se stal členem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou.

V roce 1995 byl požádán o převzetí děkanství v Karlových Varech s kostelem sv. Máří Magdalény v tehdy nově vzniklé plzeňské diecézi, kde působil 13 let do roku 2008. Závěr jeho působení v lázeňském městě byl negativně zatížen úsilím města vybudovat kolem barokního kostela moderní architekturu, která by znehodnotila původní stavební dispozici Kiliána Ignáce Diezenhofera, stavitele kostela. Tyto městské stavební vize vedly umělecky a esteticky cítícího Hladíka k návratu do litoměřické diecéze.

15. září 2008 se stal farářem katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích. Od 1. října 2008 do 31. března 2010 vykonával funkci kancléře litoměřické diecézní kurie. V rámci diecéze se stal od 16. března 2009 členem umělecko-technické rady a členem liturgické komise; v rámci litoměřického vikariátu od 1. ledna 2010 členem vikariátní rady. 12. února 2011 byl zvolen proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána a 14. února 2011 byl litoměřickým biskupem Janem Baxantem do funkce potvrzen s platností do 13. února 2014. Podle stanov litoměřické kapituly (Hlava II., čl. 1.), schválených dne 11. dubna 1995, mu jakožto proboštovi náleží vlastním právem také titul prelát.

Literatura

• (cs) Uchopme Boha skrze tento svět. Zdislava (časopis) [online]. Roč. 2010, čís. 1 [cit. 4. 1. 2012], s. 4-8. Dostupné online. ISSN 1211-3042.  
• (cs) MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6

Zdroj: Wikipedia.org