Elegantní a šarmantní dáma se sytým altem a kultivovanou češtinou patřila dlouhou řadu let k oporám činohry Národního divadla. Jak sama Jiřina Petrovická (30. 1. 1923-10. 10. 2008) ve svých memoárech ...
Jiřina Petrovická, rozená Žemličková (30. ledna 1923, Pardubice – 10. října 2008, Praha) byla česká herečka, národní umělkyně.
Život
Vystudovala učitelský ústav v Praze (maturovala v roce 1942). Herecké školení získala soukromě u Míly Pačové a Jaroslava Průchy. V sezóně 1942/1943 působila v divadle na Kladně, následně přešla do Plzně (1943 – 1945). Po osvobození se stala členkou Realistického divadla, kam ji angažoval režisér Jan Škoda a kde působila až do roku 1950. Poté působila rok v Městských divadlech pražských a nakonec hrála v letech 1951 až 1990 v pražském Národním divadle. Její poslední rolí byla Paní Pernellová v Molièrově hře Tartuffe, ve které vystupovala na scéně Národního divadla od roku 1988 až do listopadu 1992.
Ve filmu debutovala v roce 1943 (Čtrnáctý u stolu), později hrála např. ve snímcích Krakatit, Strakonický dudák či Nahá pastýřka. Věnovala se také televizní (např. seriály Jana Eyrová, Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem, Rozpaky kuchaře Svatopluka) a rozhlasové tvorbě či recitaci. Nazpívala též dobový hit Plují lodi do Triany a věnovala se i dabování filmu, za které byla v roce 2008 oceněna.
Ocenění
1964 ocenění zasloužilá členka ND
1968 titul zasloužilá umělkyně
1973 Cena Jaroslava Průchy
1978 titul národní umělkyně
1983 Laureátka státní ceny
2008 Cena Prezidia herecké asociace za celoživotní mistrovství v dabingu.
Divadelní role, výběr
1947 Molière: Domnělý paroháč, Sganarellova žena, Realistické divadlo, režie Jan Škoda
Jiřina Petrovická, rozená Žemličková (30. ledna 1923, Pardubice – 10. října 2008, Praha) byla česká herečka, národní umělkyně.
Život
Vystudovala učitelský ústav v Praze (maturovala v roce 1942). Herecké školení získala soukromě u Míly Pačové a Jaroslava Průchy. V sezóně 1942/1943 působila v divadle na Kladně, následně přešla do Plzně (1943 – 1945). Po osvobození se stala členkou Realistického divadla, kam ji angažoval režisér Jan Škoda a kde působila až do roku 1950. Poté působila rok v Městských divadlech pražských a nakonec hrála v letech 1951 až 1990 v pražském Národním divadle. Její poslední rolí byla Paní Pernellová v Molièrově hře Tartuffe, ve které vystupovala na scéně Národního divadla od roku 1988 až do listopadu 1992.
Ve filmu debutovala v roce 1943 (Čtrnáctý u stolu), později hrála např. ve snímcích Krakatit, Strakonický dudák či Nahá pastýřka. Věnovala se také televizní (např. seriály Jana Eyrová, Třicet případů majora Zemana, Žena za pultem, Rozpaky kuchaře Svatopluka) a rozhlasové tvorbě či recitaci. Nazpívala též dobový hit Plují lodi do Triany a věnovala se i dabování filmu, za které byla v roce 2008 oceněna.
Ocenění
1964 ocenění zasloužilá členka ND
1968 titul zasloužilá umělkyně
1973 Cena Jaroslava Průchy
1978 titul národní umělkyně
1983 Laureátka státní ceny
2008 Cena Prezidia herecké asociace za celoživotní mistrovství v dabingu.
Divadelní role, výběr
1947 Molière: Domnělý paroháč, Sganarellova žena, Realistické divadlo, režie Jan Škoda
1951 William Shakespeare: Othello, Desdemona, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda
1952 Alois Jirásek: Lucerna, Mladá kněžna, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
