5. září je to už dlouhých 38 let, co se na věčnost odebrala legendární herečka Jiřina Štěpničková (†73). Matka herce Jiřího Štěpničky (76) se zapsala do srdcí českých filmových fanoušků nejen svou kr ...
Legendární herečka Jiřina Štěpničková (†73) se zapsala do srdcí českých filmových fanoušků nejen mnoha rolemi, ale i velmi pohnutým životním osudem. Ti, kteří by se jí chtěli poklonit, ale už její mí ...
Byla tváří pražského vinohradského divadla, předtím účinkovala několik let na jevišti „Zlaté kapličky“. Coby přední filmová hvězda hrála Jiřina Štěpničková po boku Vlasty Buriana, Oldřicha Nového či H ...
Oč méně je to výročí kulaté, o to je tragičtější. Právě před 68 lety přišla rozhodnutím státního soudu o svobodu herečka Jiřina Štěpničková, která se po únorovém komunistickém puči rozhodla i se svým ...
Tuto vynikající herečku proslavila na stříbrném plátně titulní role ve filmovém dramatu Maryša (1935), která jí o rok později vynesla i ocenění na MFF v Benátkách. Protože Jiřina Štěpničková nebyla ty ...
PRAHA - Niektoré obdobia v dejinách boli plné strachu a mnoho ľudí ukázalo svoje temné stránky. Keď herečka Jiřina Štěpničková skončila za mrežami pre pokus o emigráciu, jej kolegyne z divadla hlasova ...
Jiřina Štěpničková (3. dubna 1912, Praha – 5. září 1985, Praha) byla československou divadelní a filmovou herečkou. Jejím synem je herec Jiří Štěpnička.
Život
Její rodina pocházela z Českomoravské vrchoviny, ona však žila a studovala v Praze. Již v době svých studií hostovala v roce 1928 v Osvobozeném divadle a později hrála v Národním divadle . Na filmovém plátně se začala objevovat v první polovině 30. let, zviditelnila se roku 1935, kdy hrála v Maryše. Během války se v německých filmech z vlastní vůle neobjevovala. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí, její syn Jiří se narodil v Londýně. Po návratu do vlasti se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti letům vězení. Dalších necelých deset let strávila v pardubické věznici, podmínečné propuštění přišlo dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960. Za osm let, 5. května 1968, byla oceněna titulem zasloužilá umělkyně. Její život skončil v roce 1985, kdy zemřela na rakovinu.
Je pochována na Olšanských hřbitovech v Praze 3.
Byla po ní pojmenována ulice v Zahradní čtvrti na Zbraslavi. (Na Zbraslavi pobývala od poloviny 30. let 20. století do roku 1951 ve vilce v tehdejší Březinově ulici.)
Herecká dráha
Ještě před dokončením studií na Konzervatoři v Praze začala v roce 1930 působit v Národním divadle, po šesti letech změnila angažmá a mezi lety 1936 až 1951 hrála na Vinohradech, střídavě jako stálý host nebo č... Celý text »
Jiřina Štěpničková (3. dubna 1912, Praha – 5. září 1985, Praha) byla československou divadelní a filmovou herečkou. Jejím synem je herec Jiří Štěpnička.
Život
Její rodina pocházela z Českomoravské vrchoviny, ona však žila a studovala v Praze. Již v době svých studií hostovala v roce 1928 v Osvobozeném divadle a později hrála v Národním divadle . Na filmovém plátně se začala objevovat v první polovině 30. let, zviditelnila se roku 1935, kdy hrála v Maryše. Během války se v německých filmech z vlastní vůle neobjevovala. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí, její syn Jiří se narodil v Londýně. Po návratu do vlasti se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti letům vězení. Dalších necelých deset let strávila v pardubické věznici, podmínečné propuštění přišlo dva měsíce před prezidentskou amnestií v roce 1960. Za osm let, 5. května 1968, byla oceněna titulem zasloužilá umělkyně. Její život skončil v roce 1985, kdy zemřela na rakovinu.
Je pochována na Olšanských hřbitovech v Praze 3.
Byla po ní pojmenována ulice v Zahradní čtvrti na Zbraslavi. (Na Zbraslavi pobývala od poloviny 30. let 20. století do roku 1951 ve vilce v tehdejší Březinově ulici.)
Herecká dráha
Ještě před dokončením studií na Konzervatoři v Praze začala v roce 1930 působit v Národním divadle, po šesti letech změnila angažmá a mezi lety 1936 až 1951 hrála na Vinohradech, střídavě jako stálý host nebo člen. U filmu se objevila na počátku 30. let. Pozornost se k ní začala obracet po roli v Maryše, byla dost obsazovaná, ale vždy trochu ve stínu ostatních prvorepublikových hereček. Hrála hlavně smutné role nešťastně zamilovaných dívek a žen, ale diváci ji viděli i v několika komediích. Po propuštění z vězení byla v letech 1962–1985 členkou Realistického divadla.
Ocenění
1940 Národní cena
1968 titul zasloužilá umělkyně
Vybrané divadelní role
1927 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, role: Hilda Wanglová, Národní divadlo, režie Karel Dostal
1928 Alfred Jarry: Král Ubu, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
1928 Vítězslav Nezval: Depeše na kolečkách, Prodavačka, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
1928 Alois Jirásek: Jan Žižka, Panna brněnská, Národní divadlo, režie Vojta Novák
1929 J. Brandon-Thomas, To se řekne, Dívka, Moderní studio, režie Jiří Frejka
1933 Viktor Dyk: Posel, Anna, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
1933 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Hermie, Národní divadlo, režie K.H.Hilar
1934 I. Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, Dívka Kosovka, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1935 William Shakespeare: Veta za vetu, Isabella, Národní divadlo, režie Karel Dostal
1936 K. Winter: Zářivá chvíle, Judy Lindenová, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
1937 William Shakespeare: Večer tříkrálový, Viola + Sebastian, (j. h. ), Vinohradské divadlo, režie František Salzer
1937 J. Deval: Marie Milostnice, Marie, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
1938 G. Hauptmann: Růžena Berntdová, Růžena, Vinohradské divadlo, režie Jan Bor
1939 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Kateřina, Vinohradské divadlo, režie František Salzer
1941 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Rosalinda, (j. h. ), Vinohradské divadlo, režie František Salzer
1941 A. N. Ostrovskij: Bouře, Káťa, Vinohradské divadlo, režie František Salzer
1942 August Strindberg: Královna Kristina, Kristina, Divadlo Na poříčí, režie František Salzer
1943 bratři Mrštníkové: Maryša, Maryša, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
1944 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Blažena, (j.h.), divadlo J. K. Tyla v Karlíně, režie František Salzer
1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Sofie, Vinohradské divadlo, režie Jiří Frejka
1948 G. B. Shaw: Svatá Jana, Jana, Vinohradské divadlo, režie Jaromír Pleskot (později Jiří Frejka)
1949 Molière: Jeho Urozenost pan Měšťák, Mikuláška, Komorní divadlo, režie Jaromír Pleskot
1950 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění, Kačenka, Divadlo československé armády, režie Aleš Podhorský
1951 Alois Jirásek: Jan Hus, Žofka, Divadlo československé armády, režie Aleš Podhorský
1961 J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, Marjánka, Městské divadlo Kladno, režie Jaroslav Nezval
1962 Alois Jirásek: Vojnarka, Vojnarka, Městské divadlo Kladno, režie Alois Hajda
1962 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Barbora Kabelková, Realistické divadlo, režie Karel Palouš
1966 břatři Mrštníkové: Maryša, Lízalka, Realistické divadlo, režie Karel Palouš
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK
