Ministr kultury Lubomír Zaorálek dnes ocenil in memoriam dokumentaristu Karla Vachka, jenž zemřel loni v prosinci. Medaili Artis Bohemiae Amicis převzala režisérova sestra Ludmila Vachková.
Proslulý a dost svérázný tuzemský dokumentarista, myslitel, výtvarník Karel Vachek se ve svých 79 letech loučí s celovečerní filmovou tvorbou. Nejnovější a dle jeho vlastních slov též poslední počin n ...
Tahle myšlenka je jedním z mnoha provokativních postřehů, prostřednictvím nichž se nám naplno vyjevu, že Karel Vachek to zase dokázal. Jeden z nejosobitějších tvůrců tuzemské dokumentaristiky měl vino ...
06.11.2019Médium: Filmové novinky, trailery a recenze | MovieZone.cz
Karel Vachek sa snažil ukázať dejinnosť v jej slepote, tvrdí Jan Foukal. Český dokumentarista bol so svojím filmom Amerika a gitarou na turné po Slovensku.
Karel Vachek (* 4. srpna 1940 v Tišnově) je český režisér a filmový pedagog.
V letech 1958–1963 studoval režii hraného filmu u profesora Elmara Klose na pražské FAMU, kterou absolvoval filmovou esejí Moravská Hellas (1963, 35'), pohledem pod povrch okázalých strážnických slavností. Získal za ni Čestné uznání na MFF v Karlových Varech, ale vzápětí film osobně zakázal prezident Antonín Novotný. K jeho uvedení došlo opět až po roce 1989.
Vachkův další dokument Spřízněni volbou (1968, 95') zachytil události čtrnácti dnů, které předcházely na jaře 1968 volbě československého prezidenta. Film získal Velkou cenu na Mezinárodním filmovém festivalu dokumentárních filmů v Karlových Varech a dvě hlavní ceny na mezinárodním festivalu filmového dokumentu v německém Oberhausenu v roce 1969. V roce 1990 režisérovu tvorbu ocenila porota berlínského festivalu, když mu udělila cenu Zlatá kamera.
V období normalizace nemohl další záměry svých filmů z politických důvodů realizovat a v polovině 70. let odešel do exilu do Francie a USA. Kvůli nemoci své ženy se koncem 80. let vrátil a pracoval v tišnovské sodovkárně jako řidič.
Od roku 1990 začal natáčet v produkci KF a.s. dokumentární románovou fresku Nový hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství (1990–1992), která zachytila společenskou atmosféru porevolučního období až do prvních svobodných voleb.
Na něj navazoval celovečerní dokument Co dělat? Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu (1993–1996) a další titul Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) (1997–2000).
Poslední částí tetralogie autorem souhrnně nazývané Malý kapitalista je film Kdo bude hlídat hlídače?Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (2001–2002). V roce 2006 uvedl svůj dosud poslední film Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Ceskoslovenska (1918–1992) (2006).
Za své filmy získal dvakrát, v letech 2000 a 2002, cenu Nejlepší český dokumentární film roku na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, řada světových festivalů uvedla jeho autorskou retrospektivu.
Od roku 1994 je pedagogem Katedry dokumentární tvorby FAMU, od roku 2002 jejím vedoucím.
Literatura
Karel Vachek: Teorie hmoty. O vnitřním smíchu, rozdvojení mysli a středovém osudu. Praha: Herrmann & synové 2004
Martin Švoma: Karel Vachek etc.. Praha: Akademie múzických umění v Praze 2008
Hans-Joachim Schlegel: Provokationen eines ewigen Dissidenten: Der tschechische Filmemacher Karel Vachek. Ve: "Film-Dienst", Bonn 2010/18.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK