Liv Johanne Ullmannová (* 16. prosince 1938, Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka.
Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Viggo Ullmann, v té době pracoval. Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska, do školy chodila v Trondheimu. V 50. letech začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodilo její jediné dítě, dcera Linn (z jejích dvou manželství má Liv dvě vnoučata).
V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra (podle scénáře Ingmara Bergmana), který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přinos světové kinematografii“.
Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikálové adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor (Lost Horizon) byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle ... Celý text »
Liv Johanne Ullmannová (* 16. prosince 1938, Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka.
Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Viggo Ullmann, v té době pracoval. Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska, do školy chodila v Trondheimu. V 50. letech začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodilo její jediné dítě, dcera Linn (z jejích dvou manželství má Liv dvě vnoučata).
V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra (podle scénáře Ingmara Bergmana), který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přinos světové kinematografii“.
Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikálové adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor (Lost Horizon) byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle dlouhá přípravná fáze s mnohými revizemi, aby se nakonec přestal hrát po pouhých 108 představeních.
V letech 1960–1965 byla vdaná za psychiatra Gappe Stanga, od roku 1985 byla manželkou bostonského makléře Donalda Saunderse, se kterým údajně žije dodnes, přestože se rozvedli v 90. letech.
V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali mozkovou mrtvici a životu nebezpečnou trhlinu srdeční komory. Po operaci se úplně zotavila a v listopadu 2005 představila v Oslu svou autobiografii pod názvem Livslinjer (Cesty života).
V létě 2005 plánovala ve Stavangeru zrežírovat mezinárodní filmovou podobu Nory Henrika Ibsena, ale projekt byl odložen na neurčito.
Krom svých uměleckých aktivit je i angažovanou a zcestovalou velvyslankyní organizace UNICEF. V roce 2006 byla jmenovaná čestnou doktorkou Norské technicko-přírodovědecké univerzity.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
