Reinhard Heydrich

Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera a druhý nejvyšší představitel SS (obergruppenführer SS) a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Byl jedním z hlavních architektů holocaustu. Jako zastupující říšský protektor prosazoval politiku cukru a biče – sociální výhody dělníkům versus brutální perzekuce vůči neloajálním a nepřátelům. 27. května 1942 provedli atentát (operace Anthropoid) z Anglie vyslaní českoslovenští parašutisté, na jehož následky posléze zemřel.

Biografie

Narodil se v Halle nad Sálou nedaleko Lipska. Jeho otec byl hudební skladatel a ředitel hallské konzervatoře Richard Bruno Heydrich. Po skončení první světové války se stal členem Freikorpsu a bojoval proti bolševické revoluci v Německu. Po studiích na gymnáziu nastoupil k námořnictvu. Roku 1922 nastoupil na důstojnickou školu v Kielu. Sloužil na křižníku německého námořnictva Berlin. Roku 1931 byl po předchozí milostné aféře (v roce 1931 byl jednou dívkou obviněn z nečestného jednání a z toho že ji přivedl do jiného stavu) z námořnictva propuštěn.

Ve volném čase se zabýval hrou na housle a šermem, v šermu byl několikanásobný přeborník SS, ovládal plynně několik světových jazyků.

Roku 1931 se zasnoubil s Linou von Ostenovou a ta ho přivedla k NSDAP a SS. V roce 1932 založil Bezpečnostní službu – Sicherheitsdienst (SD). Roku 1934 se zúčastnil „noci dlouhých nožů“. V roce 1939 byl pod jeho vedením vytvořen Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA). V letech 1939–1941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe, podnikl dokonce několik bojových letů, nicméně poté, co byl sestřelen nad nepřátelským územím a několik dnů nezvěstný, mu Hitler další bojové lety zakázal.

V roce 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava a ředitelem protektorátní policie a usadil se na zámku v Panenských Břežanech asi 20 kilometrů severně od Prahy. V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, na které bylo dohodnuto usmrcení miliónů lidí židovské národnosti ve vyvražďovacích táborech smrti (např. Majdanek, Treblinka, Osvětim, Chelmno atd.).

Dne 26. prosince 1931 se oženil se šlechtičnou Linou von Osten a měl s ní čtyři děti:

• Klaus Heydrich (17. 6. 1933 – 24. 10. 1943)
• Heider Heydrich (* 28. 12. 1934)
• Silke Heydrich (* 9. 4. 1939)
• Marte Heydrich (* 23. 7. 1942)

Rozsudkem Zemského sociálního soudu spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko v roce 1956 obdržela vdova po Reinhardu Heydrichovi vdovský důchod ve výši 150,- DM (cca. polovina existenčního minima) s odůvodněním, že její manžel padl jako nadporučík v záloze. Generálská penze jí byla zamítnuta, neboť Heydrich byl generálem SS, tedy organizace, která byla Norimberským tribunálem odsouzena jako zločinecká. Heydrich, coby generál-SS, nebyl podle úřadů SRN vojákem, nýbrž válečným zločincem. Byla mu uznána pouze jeho poslední vojenská hodnost "nadporučíka" poté, co byl propuštěn z vojenské námořní služby a ještě nevstoupil do SS.

Atentát

Související informace naleznete v článku Atentát na Heydricha.

Dne 27. května 1942 při jeho cestě z Panenských Břežan na ruzyňské letiště na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští parašutisté. Zprvu jeho zranění nevypadala vážně, dokonce se pokoušel pronásledovat atentátníky. Po operaci se úspěšně zotavoval, pak se však objevily nečekané komplikace, na jejichž následky zemřel (v té době nebyla k dispozici antibiotika) – jednalo se pravděpodobně o otravu krve z vnitřního poranění sleziny. Pohřben byl s nejvyššími poctami na hřbitově invalidů v Berlíně, dnes již není jeho hrob znám.

Německé represálie na území Protektorátu Čechy a Morava, jež následovaly po atentátu a zejména po jeho úmrtí, neznaly míru (toto období se označuje jako heydrichiáda). Lidé byli stříleni bez soudu a vyvraždění obcí Lidice a Ležáky bylo jen jednou z epizod tehdejšího německého útlaku.

Atentát na Heydricha podle historiků přispěl k tomu, že Britové definitivně uznali Edvarda Beneše za legitimní hlavu Československa. V celé historii druhé světové války šlo o zcela ojedinělý případ, kdy se úspěšně podařilo násilně zlikvidovat některého z vysokých nacistických pohlavárů, v tomto ohledu šlo o zcela unikátní akci. Kruté řádění nacistů, které mělo být odvetou za Heydrichovu smrt, pak v mnohém usnadnilo uznání pozdějšího odsunu německého obyvatelstva ze strany západních spojenců.

Ve funkci zastupujícího říšského protektora Heydricha nahradil Kurt Daluege.

Lidé v jeho okolí

• Adolf Hitler, vůdce německé nacistické strany NSDAP a kancléř Třetí říše
• Heinrich Himmler, říšský vedoucí SS, Heydrichův přímý nadřízený velitel
• Konstantin von Neurath, říšský protektor, který postupně ztrácel moc a kterého Heydrich jako zastupující říšský protektor ve funkci de facto nahradil
• Hermann Göring, říšský maršál letectva, vrchní velitel Luftwaffe
• Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy
• Martin Bormann, říšský vedoucí NSDAP a Hitlerův osobní sekretář
• Heinrich Müller, velitel Gestapa v RSHA
• Adolf Eichmann, Heydrichův důvěrník, velitel židovských deportací do ghett a plynových komor v RSHA
• Werner Best, Heydrichův zástupce v SD a v RSHA
• Karl Hermann Frank, Heydrichův zástupce v Protektorátu Čechy a Morava
• Walter Schellenberg, velitel špionážní služby a rozvědky v RSHA
• Otto Ohlendorf, velitel zásahových jednotek a vražedných komand v SS
• Bruno Streckenbach, velitel SS, vedoucí obchodního oddělení RSHA, po Heydrichově smrti vedl RSHA až do jmenování Ernsta Kaltenbrunnera
• Arthur Nebe, velitel zásahové jednotky SS, velitel kriminálního úřadu RSHA, zároveň doržoval kontakty s odbojem
• Franz Alfred Six, velitel úřadu RSHA pro "vědecké zkoumání protivníků", velitel komanda SS
• Rudolf Höß, podvakrát velitel likvidačního tábora v Osvětimi, dozorce v Dachau a v Sachsenhausenu
• Herbert Backe, Heydrichův osobní přítel, ministr zemědělství Třetí říše

Literatura

• Jaroslav Čvančara: "Heydrich", ISBN 80-86010-87-2, Praha 2004.
• Mario R. Dederichs: "Heydrich. Das Gesicht des Bösen" (Heydrich. Tvář zla), ISBN 3-492-04543-X, Mnichov 2005.
• Lina Heydrichová: "Verheiratet mit einem Kriegsverbrecher" (Manželkou válečného zločince), ISBN 3-7787-1025-7, Pfaffenhofen 1976.
• Kárný, Miroslav; Milotová, Jaroslava; Kárná, Margita (eds.). Protektorátní politika Reinharda Heydricha, 1. vyd. Praha : TEPS, 1991. 301 s. : obr. příl., rejstřík. – Obsahuje: část textu v němčině ISBN 80-7065-064-8
• Jan Berwid-Buquoy: Das Attentat auf den Stellvertertenden Reichsprotektor von Böhmen und Mähren, Reinhard Heydrich. Offene Fragen in den Publikationen tschechischer Autoren (Atentát na zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy, Reinharda Heydricha. Otevřené otázky v publikacích českých autorů), Verlag Bohemia, Mnichov 1981.
• Nario R. Dederichs: Heydrich Tvář zla, Piper Verlagen, Mnichov 2005, ISBN 978-80-7309-669-4

Zdroj: Wikipedia.org