Robert Hossein, vlastním jménem Robert Hosseinhoff, (* 30. prosince 1927 v Paříži, Francie) je francouzský filmový a divadelní režisér, herec a scenárista.
Životopis
Syn íránského skladatele André Hosseina a komediální herečky, původem z Kyjeva (Ukrajina). Robert Hossein začal navštěvovat velmi brzy divadelní kurzy, především u Reného Simona a Tani Balachové. Získal svůj první úspěch ve věku 19ti let v jedné z rolí ve hře Les Voyous (Lupiči). Dále si zahrál v inscenacích Docteur Jekyll et Mister Hyde, La Chair de l'orchidée - podle Jamese Hadley Chase - nebo v Homme traqué (Pronásledovaný muž) - podle Francise Carca. Svou filmovou kariéru počal v roce 1948 v Le Diable Boiteux od Sacha Guitry, kde si zahrál malou roli jako komparzista. Jeho kariéra vrcholí ve filmu Julese Dassina, Du Rififi chez les hommes (kde si zahrál s Brigitte Bardot) a ve filmu Madame Sans Gêne (zde se Sophií Loren).
V roce 1955 režíroval svůj první film Les Salauds vont en enfer (Bastardi jdou do pekla), kde si rovněž zahrál, a to po boku své skutečné ženy, Mariny Vlady. Film nebyl nijak zvlášť kvalitní, ale právě díky sňatku, který těsně před jeho natáčením uzavřel, se stal mediálně sledovanou záležitostí. Po filmu Pardonnez nos offenses (Odpusťte naše dluhy), režíroval v roce 1956 a Toi le venin (Ty - zloba), se konečně v roce 1964 objevil v roli romantického hrdiny, ztělesňující Jeoffreye de Peyraca v snímku Angelique Marquise des Anges (Angelika, markýza andělů) a posléze v intimnější roli ve ... Celý text »
Robert Hossein, vlastním jménem Robert Hosseinhoff, (* 30. prosince 1927 v Paříži, Francie) je francouzský filmový a divadelní režisér, herec a scenárista.
Životopis
Syn íránského skladatele André Hosseina a komediální herečky, původem z Kyjeva (Ukrajina). Robert Hossein začal navštěvovat velmi brzy divadelní kurzy, především u Reného Simona a Tani Balachové. Získal svůj první úspěch ve věku 19ti let v jedné z rolí ve hře Les Voyous (Lupiči). Dále si zahrál v inscenacích Docteur Jekyll et Mister Hyde, La Chair de l'orchidée - podle Jamese Hadley Chase - nebo v Homme traqué (Pronásledovaný muž) - podle Francise Carca. Svou filmovou kariéru počal v roce 1948 v Le Diable Boiteux od Sacha Guitry, kde si zahrál malou roli jako komparzista. Jeho kariéra vrcholí ve filmu Julese Dassina, Du Rififi chez les hommes (kde si zahrál s Brigitte Bardot) a ve filmu Madame Sans Gêne (zde se Sophií Loren).
V roce 1955 režíroval svůj první film Les Salauds vont en enfer (Bastardi jdou do pekla), kde si rovněž zahrál, a to po boku své skutečné ženy, Mariny Vlady. Film nebyl nijak zvlášť kvalitní, ale právě díky sňatku, který těsně před jeho natáčením uzavřel, se stal mediálně sledovanou záležitostí. Po filmu Pardonnez nos offenses (Odpusťte naše dluhy), režíroval v roce 1956 a Toi le venin (Ty - zloba), se konečně v roce 1964 objevil v roli romantického hrdiny, ztělesňující Jeoffreye de Peyraca v snímku Angelique Marquise des Anges (Angelika, markýza andělů) a posléze v intimnější roli ve filmu La Musica (Hudba) - podle Marguerite Durasové - v roce 1967. V roce 1968 obsadil Michèle Mercier, svoji partnerku z Angeliky do filmu Une corde, un colt. Jedná se o francouzský western, který sám nejen režíroval, ale si v něm i zahrál.
V roce 1970 si vzal na starost populární divadlo v Remeši a pokoušel se o divadlo jako o opravdové kinematografické představení. Po svém návratu do Paříže vytvořil sérii velkých představení v Palais des Sports a v Palais des Congrès, kde publikum zaujal rolí v Le Cuirassé Potemkine, Notre-Dame de Paris nebo v díle Danton et Robespierre. Muzikál Bídníci v Hosseinově režii dosáhl velkého úspěchu a byl reprízován na Broadwayi.
23. prosince 1955 se oženil s Marinou Vlady, později se s ní rozvedl, aby se 7. června 1962 mohl znovuoženit s Carolinne Eliacheff (tehdy pátnáctiletou dcerou Francoise Girou). Ani druhé manželství mu nevydrželo a 28. června 1976 si vzal Candice Patou. V letech 1973 - 1974 byl zasnouben s Michele Watrin, která ale roku 1974 zemřela při autonehodě.
Má celkem čtyři syny: Nicolase, Juliena, Igora a Aarona. Aaron, kterého má z druhého manželství s Caroline Eliacheff, je rabínem a vyučuje náboženství ve Štrasburku.
V roce 1979 se podílel na díle Dieu existe? Oui (Existuje Bůh? Ano.). Od roku 2000 byl osm let ředitelem divadla Marigny. Roku 2007 představil dílo N'ayez pas peur (Nemějte strach) o životě papeže Jana Pavla II. Ve věku 40ti let se nechal pokřtít jako katolík.
V roce 2009 natočil film s J.-P. Belmondem Un homme et son chien (Muž a jeho pes) režiséra Francise Hustera.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu »
