Rudolf Jelínek (20. června 1892 – 29. září 1944) byl český podnikatel.
Světlo světa spatřil ve Vizovicích (snad v domě č. 425?) 20. června 1892. Měl čtyři sourozence – tři sestry a jednoho bratra, se kterým začal později rozvíjet otcův podnik. V roce 1919 bratři Rudolf a Vladimír Jelínkové převzali podnik po otci a nazvali jej Zikmunda Jelínka synové. Na počest otce nechali registrovat firemní název „Zikmunda Jelínka synové“.
Hned jeden z prvních kroků mladých bratrů se ukázal být pro pozdější rozvoj klíčový. Ještě v roce 1921 koupili nepříliš prosperující palírnu Razov a přenesli tam část výroby. Závod na Razově měl ze všech vizovických palíren před sebou nejlepší perspektivu dík své poloze za městem s možností rozšíření na okolní pozemky a blízkosti železniční trati.
Od roku 1926 bratři Jelínkové pokračovali v podnikání samostatně. Rudolf Jelínek, který zůstal na Razově, propůjčil firmě své jméno. Rudolf Jelínek pak ve 30. letech zahájil výrobu košer destilátů. Při jejich výrobě musel použít jen takové suroviny a postupy, které jsou v souladu s pravidly ortodoxní židovské víry. Rudolf Jelínek to dokázal a v roce 1934 se prosadil na náročné zámořské trhy, čímž proslavil své jméno i jméno Vizovic po celém světě. Dostát náročným kritériím košer produkce mohl Rudolf Jelínek zejména díky tomu, že i jeho dosavadní a ostatní výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou a byly známé po celé tehdejší republice a v mnoha evropských zemích. Sám židovský původ Rudolfa Jelínka byl ... Celý text »
Rudolf Jelínek (20. června 1892 – 29. září 1944) byl český podnikatel.
Světlo světa spatřil ve Vizovicích (snad v domě č. 425?) 20. června 1892. Měl čtyři sourozence – tři sestry a jednoho bratra, se kterým začal později rozvíjet otcův podnik. V roce 1919 bratři Rudolf a Vladimír Jelínkové převzali podnik po otci a nazvali jej Zikmunda Jelínka synové. Na počest otce nechali registrovat firemní název „Zikmunda Jelínka synové“.
Hned jeden z prvních kroků mladých bratrů se ukázal být pro pozdější rozvoj klíčový. Ještě v roce 1921 koupili nepříliš prosperující palírnu Razov a přenesli tam část výroby. Závod na Razově měl ze všech vizovických palíren před sebou nejlepší perspektivu dík své poloze za městem s možností rozšíření na okolní pozemky a blízkosti železniční trati.
Od roku 1926 bratři Jelínkové pokračovali v podnikání samostatně. Rudolf Jelínek, který zůstal na Razově, propůjčil firmě své jméno. Rudolf Jelínek pak ve 30. letech zahájil výrobu košer destilátů. Při jejich výrobě musel použít jen takové suroviny a postupy, které jsou v souladu s pravidly ortodoxní židovské víry. Rudolf Jelínek to dokázal a v roce 1934 se prosadil na náročné zámořské trhy, čímž proslavil své jméno i jméno Vizovic po celém světě. Dostát náročným kritériím košer produkce mohl Rudolf Jelínek zejména díky tomu, že i jeho dosavadní a ostatní výrobky se vyznačovaly vysokou kvalitou a byly známé po celé tehdejší republice a v mnoha evropských zemích. Sám židovský původ Rudolfa Jelínka byl pochopitelně tomuto faktu ku prospěchu. Výroba košer destilátů se brzy ukázala být pro firmu zdrojem slušných zisků, a to z několika důvodů. Jeden z nich byl, že se jejich produkcí mohl vyrovnávat ztížený domácí odbyt v letech hospodářské krize. Valná část této výroby byla totiž určena pro export zejména do USA, kde se staly záhy vyhledávanými v tamější početné židovské komunitě.
Krátký úspěch na americkém trhu nebyl dán jen politickou orientací tamních odběratelů – je třeba znovu zdůraznit, že Rudolf Jelínek musel nabídnout zároveň i vynikající kvalitu. Díky ní se dařilo překonat všechny nelehké překážky, které při soutěži o americký trh vyvstávaly. Překážky vesměs souvisely s odlišnou úrovní státní podpory exportu v Československu a jiných evropských zemích, zejména ve zmíněné Jugoslávii, Maďarsku a Rumunsku. Rudolf Jelínek například poukazoval na to, že v uvedených státech se obvykle ponechává líh určený k vývozu několik let ležet bez zdanění, tím zestárne a získává na jakosti.
Do roku 1938 se značka Rudolf Jelínek stala druhým největším světovým dovozcem destilátů do USA. V listopadu 1938 získal kupříkladu podnik Rudolfa Jelínka povolení k odběru 5000 hl daněprostého lihu ke zpracování pro vývoz a ještě 6. března 1939 firma expedovala 225 beden do USA. Ale o několik dní později, 15. března 1939, dokončila německá okupace likvidaci zbytku československé státnosti a v ustaveném Protektorátu Čechy a Morava se mělo brzy ukázat, že v nebezpečném ohrožení se ocitly nejen majetky majitelů vizovických pálenic, ale také životy celých rodin.
Společně s manželkou zahynul v Osvětimi. Druhou světovou válku přežili oba synové Zdeněk a Jiří. Dědic otcova talentu Zdeněk Jelínek zemřel už roku 1946 na tuberkulózu, kterou si nemohl v ilegalitě léčit. Přesto se podařilo obnovit vývoz do zámoří. Jiřímu Jelínkovi byla firma v roce 1948 znárodněna. Během následujících let se palírny v rámci častých reorganizací přesouvaly od jednoho národního podniku ke druhému - teprve roku 1966 se ustálila konečná podoba: Vizovice fungovaly jako závod číslo 6 národního podniku Slovácké konzervárny Uherské Hradiště. K výrazným proměnám došlo po roce 1989. Dosavadní pobočný závod Slováckých konzerváren se osamostatnil pod názvem Rudolf Jelínek, státní podnik, který pak byl privatizován v rámci druhého kola kupónové privatizace. Z ní vzešel transformován v RUDOLF JELÍNEK a.s.
Zdroj: Wikipedia.org
Méně textu » 
