Stanislava Coufalová (často též Stáňa Coufalová, * 27. září 1963 Praha) je někdejší česká dětská herečka. Zahrála si v desítce filmů, mj. režiséra Karla Kachyni a Věry Plívové-Šimkové.
Život a kariéra
Narodila se 27. září 1963 v Praze. Do první menší role byla vybrána ve svých šesti letech, při natáčení televizního filmu Pan Tau. Její kariéra se jí otevřela na přelomu 70. a 80. let, v době jejího dospívání. V roce 1976 ztvárnila roli holky v dětské partě ve filmu Oty Kovala a Jaroslavy Vošmikové, Jakub. O rok později si zahrála v rodinné komedii Jak se točí Rozmarýny a zaujala též v roli Helenky ve filmu Ať žijí duchové!.
V roce 1980 přišla její jediná hlavní role – Vít Olmer ji obsadil do svého filmu Sonáta pro zrzku, ve kterém hraje Petru, klavíristku, fotbalovou brankářku a vedoucí družstva Svišťů, která se zamilovala do nového žáka ve třídě. Na roli se pečlivě připravovala, takže zvládla bez náhradnice i záběry, ve kterých hraje poměrně náročnou klavírní skladbu.
Připravovala se a chtěla dále jít na hudební konzervatoř, ale její matka jí toto přání odepřela tím, že nepodepsala potřebný písemný souhlas.
Naposledy se před kamerou objevila v roce 1983 ve filmu Faunovo pozdní odpoledne Věry Chytilové jako jedna z krásek promiskuitního hlavního hrdiny. Od té doby už nic nenatočila.
Až v roce 1997 o Stanislavě Coufalové natočila dokument v rámci cyklu „Svět bez hranic“ Andrea Majstorovičová. U nadějné herečky, která měla do své poslední role dobře rozjetou kariéru a okolí ji v životě i práci popisovalo jako svědomitou a zodpovědnou, odhalil, že během oněch 14 let od poslední role propadla drogám, a zkoumal i vztahy s její matkou (členkou sekty Svědkové Jehovovi) hledaje důvody jejího pádu.
K provozování webu využíváme takzvané cookies. Cookies jsou soubory sloužící k přizpůsobení obsahu webu, k měření jeho funkčnosti a obecně k zajištění vaší maximální spokojenosti. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme.OK