Vladimír Šmeral

Vladimír Šmeral (16. října 1903, Drásov u Tišnova – 15. března 1982, Praha) byl český herec.

Život

Jednalo se o velmi talentovaného herce s velmi kultivovaným hereckým projevem a osobitě plastickou dikcí, který po celý svůj život patřil mezi levicově zaměřené intelektuály. Před válkou hrál v Burianově „Déčku“, kam nastoupil v roce 1933 ihned po jeho založení a od roku 1936 vystupoval v Osvobozeném divadle.

V roce 1941 nastoupil do Městských divadel pražských, kde působil až do roku 1944 a hrál na scénách Divadla Na poříčí, Komorního divadla a Divadla J. K. Tyla. Od roku 1945 až do roku 1978 byl členem Divadla na Vinohradech (po válce pod jménem Divadlo československé armády a Ústřední divadlo československé armády) .

Za války byl v ohrožení z důvodu smíšeného manželství, neboť jeho manželka Marianne, bývalá tanečnice u E. F. Buriana, byla Židovkou . Odmítl se rozvést a v roce 1944 byl deportován do koncentračního tábora Kletendorf, na území Polska.

V roce 1937 se setkal při natáčení filmu Svět patří nám poprvé s Adinou Mandlovou , se kterou se později při zkouškách na inscenaci Chvála bláznovsví (Divadlo Na poříčí, režie František Salzer) sblížil a tato se stala jeho osudovou láskou . Mandlová s ním následně čekala dítě, které se však narodilo před vánoci roku 1944 mrtvé . Na konci války, když se Šmeralovi podařilo uniknout z koncentračního tábora a vrátil se do Prahy, byl po dobu šesti týdnů v úkrytu u Adiny Mandlové .

Ještě krátce po válce (srpen 1945) vypovídal ve prospěch Adiny Mandlové, později (v roce 1946) se však od ní distancoval . Po válce byl politicky aktivní a společensky plně konformní, byl rovněž předsedou 21. svazu ROH (Svaz zaměstnanců umělecké a kulturní služby) a z této funkce na konferenci ROH v roce 1953 přednesl projev obviňující režiséra Jiřího Frejku z reakčních poměrů v Divadle na Vinohradech . Pro totalitní komunistický režim coby člen KSČ vykonával řadu veřejných funkcí.

V mládí mu vyhovovaly spíše role lyrických a kladných hrdinů. Jeho velmi uměřený herecký projev občas sváděl ke klišovitému podání některých postav. K stáru měl také jisté sklony k tendenčnímu ztvárňování církevních hodnostářů a buržoazních úředníků. Mezi jeho nejznámější a nejhodnotnější filmové role patří, mimo jiné, role ministra připomínajícího Zdeňka Nejedlého v Menzelově trezorovém filmu Skřivánci na niti nebo postava inkvizitora Bobliga ve Vávrově snímku Kladivo na čarodějnice.

V letech 1949–1966 byl pedagogem na DAMU.

V roce 1965 byl jmenován národním umělcem.

Divadelní role, výběr

• 1934 E.F.Burian (volně dle W.Shakespeara): Kupec benátský, Tubal, D35, režie E. F. Burian
• 1935 Karel Hynek Mácha: Máj, vězeň, D35, režie E. F. Burian
• 1936 F. Wedekind: Procitnutí jara, Melchior, D36, režie E. F. Burian
• 1940 Vítězslav Nezval: Loretka, Karel, D41, režie E. F. Burian
• 1940 Jaroslav Pokorný: Plavci, Vandrák, D41, režie E. F. Burian
• 1940 Vítězslav Nezval: Manon Lescaut, Des Grieux, D41, režie E. F. Burian
• 1942 Friedrich Schiller: Messinská nevěsta, César, Divadlo Na poříčí, režie František Salzer, 37 repríz
• 1943 Sem Benelli: Chvála bláznovství, šašek, Divadlo Na poříčí, režie František Salzer, 61 repríz (v roli Violanty Adina Mandlová j. h. )
• 1944 Friedrich Schiller: Marie Stuartovna, Mortimer, Divadlo J. K. Tyla, režie Karel Jernek (v tit. roli Adina Mandlová j. h. )
• 1945 Maxim Gorkij: Matka, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Jernek, 20 repríz
• 1946 G.Neveux: Theseus mořeplavec, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka
• 1947 Stanislav Lom: Božský Cagliostro, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka, 23 repríz
• 1947 A. S. Gribojedov: Hoře z rozumu, Čackij, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Frejka, 73 repríz
• 1948 William Saroyan: Minuty na hodinách, Joe, Divadlo na Vinohradech, režie Jaromír Pleskot, 15 repríz
• 1949 A. N. Ostrovskij: Talenty a ctitelé, Meluzov, Komorní divadlo, režie Bedřich Vrbský, 61 repríz
• 1949 Maxim Gorkij: Falešná mince, Jakovlev, Komorní divadlo, režie Otomar Krejča, 7 repríz
• 1951 Alois Jirásek: Jan Hus, titul. role, Divadlo československé armády, režie Otto Haas
• 1952 S. Vurghun: Východ slunce, Stalin, Divadlo československé armády, režie Jan Škoda
• 1953 B. A. Lavreněv: Přelom, Bevseněv, Divadlo československé armády, režie A. V. Sokolov j. h.
• 1953 A. S. Makarenko: Vlajky na věžích, S. M. Kirov, Divadlo československé armády, režie Otto Haas
• 1954 K. G. Paustovskij: Puškin, titul. role, Divadlo československé armády, režie Otto Haas
• 1955 Friedrich Schiller: Don Carlos, Poza, Divadlo československé armády, režie Jan Škoda
• 1956 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, titul.role, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Strejček
• 1958 L. N. Tolstoj, A. Neumann, E. Piscator, G. Prüfer: Vojna a mír, titul. role, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Strejček

Zdroj: Wikipedia.org